ČÍM, JAK A KDY HNOJIT JAHODY?

Jahody nejsou nijak zvlášť “žravé” rostliny, ale bez přikrmování nelze o úspěšné úrodě hovořit. Jahody obvyklerostou na stejném stanovišti několik let, takže stejně jako u všech vytrvalých rostlin je třeba je v určitých fázíchpřihnojovat. před založením plantáže (psal jsem o tom výše) je základem hnojení rozmetání organických hnojiv(hnůj, kompost), která mají jahodám zajistit základní živiny (zejména P, K, Ca a Mg) na dva nebo dokonce tři roky.To je však podle mého názoru (ale i podle názoru mnoha odborníků z oboru) vzhledem k dlouhé době údržbyvýsadby nedostatečné. Proto je nutné jahody v následujících letech dodatečně přihnojovat. Za tímto účelemdoporučuji každé jaro, co nejdříve po skončení období zimního klidu,posypat jedním z hnojiv určených pro jahody vmnožství 1,5 kg až 2,5 kg na 100 m2. Složení těchto hnojiv obvykle odráží potřeby hnojení jahodníků z hlediskatakzvaných makroprvků, ale je v nich i řada mikroprvků, které na rostliny působí stejně jako vitamíny na naše tělo.Nezapomínejme na jarní hnojení jahodníků. Všichni příznivci “eko” a “bio” hnojení mohou samozřejmě místominerálních hnojiv použít přírodní organická hnojiva, jako je v poslední době módní biohumus nebo guáno. stejnětak je vhodné po sklizni jahody přihnojit stejnou, případně o něco menší dávkou stejného hnojiva jako na jaře. Tatohnojiva doporučuji aplikovat co nejdříve po sklizni. Dusík v nich obsažený povzbudí rostliny jahodníku k silnémuvegetativnímu růstu a ostatní makro- a mikroprvky jim pomohou vytvořit velké množství květních pupenů, kterérozhodnou o výši výnosu v příštím roce pěstování.Názory odborníků na podzimní hnojení jahod se rozcházejí. Někteří říkají: krmení, jiní naopak,že je to zbytečné. Sohledem na rostoucí oblibu odrůd z teplejších zemí, než je ta naše, se však přikláním k názoru, že podzimní hnojeníjedním z typických předzimních hnojiv, tj. bez dusíku, ale s vysokou koncentrací snadno vstřebatelného draslíku afosforu jahodám neublíží.Pomůže to rostlinám připravit se na zimní klid a zvýšit jejich odolnost vůči mrazu, protože jetřeba si uvědomit, že hnojení fosforem a draslíkem zvyšuje koncentraci solí a cukrů v rostlinných buňkách, cožzpůsobuje zvýšení hustoty cytoplazmy a výrazně snižuje práh mrznutí buněčné šťávy.