Vše závisí na stáří rostlin, odrůdě, jejich zdravotním stavu, hustotě, zásobení vodou během nasazování plodů a růstu,dostatku živin v půdě, přítomnosti včel v době květu atd. atd. Ale přirozeně, do určité míry přibližného odhadu se lzenechat zlákat. Předpokládáme-li, že dobrý výnos z produkční plantáže, kde např. na 1 ha roste 50 tis. rostlin, je např.25 t/ha, znamená to, že z 1 rostliny se v průměru sklidí 0,5 kg plodů. Pokud tedy vysadíme 500 rostlin jahodníku naploše 100 m2 , použijeme zdravou sadbu, nenecháme naši úrodu zaplevelit nebo zaschnout, nezapomeneme nahnojení a ochranu (nejlépe pomocí biologických přípravků), pak teoreticky můžeme počítat s výnosem 250 kg. V praximůže být i vyšší, ale pokud zanedbáme nějaký důležitý prvek, může být ještě nižší.
JAKÁ JE NEJLEPŠÍ PŘEDPLODINA PRO JAHODY? POJAKÝCH PLODINÁCH JE LEPŠÍ JAHODY NESÁZET?
Dobrou předplodinou budou jednoleté luskoviny (hrách, fazole, ale také lupina, bob a vikev), kořenová zelenina(mrkev, celer, petržel, červená řepa); větší plantáže by měly být osázeny. Po obilovinách se pěstuje bob, řepka nebohořčice. Ideálními předplodinami (z fytosanitárních důvodů) jsou aksamitník a pohanka. Nedoporučujeme vysazovatjahody po jahodníku. Doporučuje se vysazovat po rajčatech, bramborách, tabáku, okurkách, malinách akapustovitých rostlinách (zelí, květák, brokolice). Rovněž se nedoporučuje vysazovat jahody po kukuřici, která jehostitelem háďátek poškozujících kořenový systém, a kvůli možnosti výskytu velkého množství larev buchanek,strupovitosti a drátovců,po víceletých luskovinách (jetel, vojtěška) a také po pastvinách.
VÝSADBA JAHOD NA ČERNÉM AGROVLÁKNĚ. MÁ TOSMYSL?
Ano, jsem přesvědčen, že se vyplatí tuto vymoženost zavést do praxe, a důrazně vás k tomu vybízím. Černáagrovlákna mají prakticky všechny výhody: Díky tomu, že je rouno černé, půda pod ním se rychleji prohřívá ajahody začínají dříve vegetovat a také dříve plodí,černá agrotextilie snadno propouští vodu z dešťových srážeknebo z hadice a omezuje její odpařování z půdy – pod netkanou textilií si půda déle udrží vláhu a rostliny se cítíteplotně i vlhkostně příjemněji, plody jahodníku se nikdy nemačkají, nemusí se před konzumací omývat.
KTERÁ ODRŮDA JAHOD JE NEJLEPŠÍ?
Nehledejme tu jedinou a nejlepší odrůdu, protože ji nenajdeme. Pokud jsme se již rozhodli, že si budeme hrát napěstitele, měli bychom si vybrat alespoň několik odrůd. Pokud doma zavíráme jahody do sklenic (džemy, šťávy,zavařeniny), nenajdeme lepší odrůdu, než je Senga Sengana (nejsladší, nejtmavší na celém průřezu, snadno sezbavuje stopek, její vůně a aroma i po vytažení z mrazáku jsou nádherné). Pokud vás nezajímá zavařování, alepouze chuť a krása plodů, nesmí na vaší zahradě chybět některá z typických dezertních odrůd, jako je Polka, Koronanebo Elsanta. Nebo byste snad chtěli mít jahody i na podzim? V tom případě Ostara nebo Selva. Vysazením několikaodrůd vedle sebe prodloužíme dobu sklizně, minimalizujeme riziko neúrody například v důsledku mrazu nebohoubových infekcí (některé odrůdy jsou odolnější,jiné méně) a také zažijeme neobyčejnou rozmanitost, nuance achuťové tóny, kterými se různé odrůdy jahod liší.
MÁ SMYSL SEKAT LISTY JAHODNÍKU PO SKONČENÍPLODŮ?
Pokud naše jahody po sklizni vypadají v pořádku, tj. na listech není vidět mnoho chorob nebo škůdců (zejménaroztočů), jahody nejsou příliš zaplevelené a zdají se být v dobré kondici,nemyslím si, že má smysl listy sekat.Pokudvšak rostliny nevypadají dobře, tj. listy jsou silně napadeny padlím, bílou skvrnitostí nebo pavoučkem(mikroskopickým zeleným pavoukem), je nepochybně lepší je posekat. Aby to však mělo smysl, mělo by se toprovést co nejdříve po sklizni a odříznuté listy spolu s plevelem by se měly z plantáže okamžitě odstranit. Včasnépokosení listů poskytne jahodníku více času na regeneraci, tj. na obnovu listů do podzimu. Pokosené části rostlinmohou být zdrojem infekce pro nově vznikající listy. Proto čím dříve tento zdroj odstraníme, tím lépe pro naši úrodua tím snazší bude případné odplevelení.
STŘÍDÁNÍ PLODIN PŘI PĚSTOVÁNÍ JAHOD. KTERÉ PLODINYBY SE NEMĚLY VYSAZOVAT PO JAHODÁCH? KTERÁPŘEDPLODINA JE NEJLEPŠÍ?
Bylo prokázáno, že existuje souvislost mezi předplodinou a výškou a kvalitou výnosů jahod. Některé odrůdyjahodníku jsou snadno napadány houbou Verticillium dahliae , která je původcem nebezpečné choroby kořenovéhosystému – verticiliózy.Jahody by se proto neměly vysazovat po rostlinách, které mohou kvůli své náchylnosti kpatogenu způsobit nahromadění půdy, jako jsou ostružiny, maliny, rybíz, brambory, rajčata, okurky, kapustovitérostliny a samozřejmě jahody. dobrou předplodinou budou luskoviny (lupina, hrách, fazole, vikev), cibule a takékořenová zelenina (mrkev, petržel, celer, řepa). A výbornými předplodinami jsou obiloviny, řepka, hořčice apozor:aksamitník. Zejména hořčice a aksamitník díky fytosanitárnímu účinku na půdu účinně bojují proti patogennímhoubám, včetně nejen Verticillium, ale i Phytophtora a Fusarium, stejně jako proti velmi nebezpečným půdnímháďátkům.
KAŽDÝ UŽ SLYŠEL O VITAMINU C, ALE ZNÁ JEHOVLASTNOSTI?
Vitamin C (kyselina askorbová) je vynikající antioxidant, který zabraňuje procesu stárnutí, podílí se na tvorběčervených krvinek, vstřebávání železa, má vynikající vliv na kardiovaskulární systém a zabraňuje vznikurakoviny.Jeho nejznámějším účinkem je samozřejmě posílení imunity. Při pravidelném užívání zvyšuje účinnostimunitního systému. a co je nejdůležitější, vitamin C působí ještě před vznikem infekce, takže se vyplatí užívat hopravidelně jako prevenci. doporučená denní dávka (RDA) pro muže je 90 mg a pro ženy 75 mg. Nejbohatšímpřírodním zdrojem vitaminu C jsou plody aceroly, které obsahují 1677 mg vitaminu C ve 100 gramech. Nejedná sevšak o ovoce z našeho klimatického pásma. Již mnoho let se opakuje mýtus o citronu, který obsahuje obří dávkuvitaminu C. Ten je v citronu obsažený jako vitamín C, který je v něm obsažený. Je to však skutečně pravda? Jahody- 66 mg vitaminu C ve 100 g výrobku, citron – 50 mg vitaminu C ve 100 g výrobku, pomeranče – 49 mg vitaminu C ve100 g výrobku.
JAKÝ JE NEJVHODNĚJŠÍ TERMÍN VÝSADBY JAHOD?
Podle zahradnické praxe je nejvýhodnější letní výsadba, tj. v červenci a srpnu. To samozřejmě platí pouze protradiční odrůdy (nikoli opakovaně vysazované). Jahody vysazené v této době mají před zimou dostatek času navytvoření silného kořenového systému a na vytvoření velkého množství květních pupenů (zde je třeba zmínit, že projarní výnos je rozhodující množství pupenů, které se vytvoří během tzv. krátkého dne, tj. na podzim). Letní výsadbajahod umožňuje sklidit plnou úrodu jahod v následujícím roce, tj. dosáhnout maximálního výnosu pro danou odrůduv daných podmínkách. Za zmínku stojí, že letní termín výsadby zkracuje na minimum tzv. investiční období, tj. dobu,během níž musíme vynaložit náklady spojené s pěstováním vysazených rostlin (zavlažování, hnojení, ochrana atd.).S potěšením můžeme konstatovat, že díky spolehlivým informacím z různých výzkumnýchcenter a poradenskýchinstitucí i pozitivním zkušenostem samotných praktiků se v posledních letech rozrůstá skupina uvědomělých,profesionálních pěstitelů, ale i přídělců, kteří oceňují výhody letní výsadby jahod.Jarní termín výsadby jahod, který se často praktikuje, má také své výhody a je určitě lepší než pozdní podzimnítermín (např. listopad). Na jaře obvykle není na trhu nedostatek dobře zakořeněných sazenic jahod všech druhů, ješiroký výběr odrůd,a v půdě je obvykle dostatek vláhy (sazenice se snadno ujímají). totéž platí pro podzimní termínyvýsadby. Sazenice vysazené koncem září nebo v říjnu budou mít před zimou příliš málo času na vytvoření silnéhokořenového systému a vyvolání dostatečného množství květních pupenů. Proto výnos, který poskytnou vnásledujícím roce, nebude nevyhnutelně tak vysoký jako při jarní nebo letní výsadbě.
JAK ČASTO BY SE MĚLY JAHODY ZALÉVAT?
Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Jahody, stejně jako ostatní rostliny, je třeba zalévat, kdykoli to potřebují. Všetedy závisí na průběhu počasí. Jahody potřebují nejvíce vody po odkvětu, v době silného růstu a dozrávání plodů(obvykle od konce května do června). Nedostatek vody v tomto období má vždy za následek malé plody a silnýpokles výnosu. samozřejmě, že po skončení plodnosti přicházejí i období sucha. Proto se v případě potřeby vyplatízajistit jahodám půdní vláhu po celé vegetační období, a to i do pozdního podzimu. Je třeba mít na paměti, že celýpodzim až do konce vegetačního období je obdobím, kdy se tvoří květní pupeny pro příští rok. Existuje jednoduchývztah: čímlepší je stav rostlin na podzim, tím více květů se vytvoří na jaře. Proto naše rada: zalévejte je tak často, jakje třeba, v horkých letních dnech dokonce každý den.
JAK PĚSTOVAT LESNÍ JAHODY?
Pěstování vysokohorských jahod není obtížné a vzhledem k jejich nepopiratelné chuti a zdravotním účinkům sevyplatí vyhradit několik metrů čtverečních na každé, byť malé zahradě. Alpské jahody dobře rostou a plodí na každépůdě s dobrou zahradnickou kulturou, tj. není zarostlá plevelem, není příliš podmáčená, je bohatá na živiny atd.Nevysazujte je do půd, které jsou velmi lehké (hluboký písek, štěrk), stejně jako do těžkých jílovitých půd – tam budevždy obtížné udržet správné vláhové a vzdušné podmínky. Půdní reakce by měla být mírně kyselá (pH 5,5-6,5).Několik týdnů před výsadbou se vyplatí rozprostřít trochu kompostu nebo starého sušeného hnoje. Alpské jahodystejně jako jejich jahodové protějšky milují slunce, ale trocha stínu jim neuškodí. stejně jako jahody je můžemevysazovat prakticky po celou vegetační dobu. K založení “plantáže” je nejjednodušší použít hotové, hrnkové řízky (unás na farmě lze zakoupit silně zakořeněné řízky jahodníku ve čtyřech odrůdách).Před výsadbou lesních jahod je vhodné připravit záhon, např. 1,2 m široký. Na takovém políčku můžeme vysaditnapř. 3 řady jahod, a to v řádku každých 15-20 cm od sebe. Nedoporučujeme hustší výsadbu, protože přílišnáhustota lesních jahod nezvýší výnos. Naopak, příliš hustě rostoucí jahody budou plodit menší a méně sladké plody (vdůsledku nedostatku slunečního světla) a také kvůli tomu, že se záhon mnohem hůře větrá, zvýší se riziko houbovýchinfekcí.
