Různé odrůdy se značně liší svou zimní odolností. Mnohé z nich známe již léta a víme, že jsou dokonalepřizpůsobeny našim klimatickým podmínkám. Málokdy namrzají, a to i ve velmi tuhých zimách.V posledních letech se však na trhu se sazenicemi objevilo mnoho odrůd vyšlechtěných v zemích s teplejšímpodnebím, než je naše. Obecně jsou tyto odrůdy velmi atraktivní z hlediska plodnosti, krásy plodů, chuti, odolnostivůči některým chorobám, ale jedno mají společné – ne zcela prokázanou zimovzdornost. Proto je doporučuji na zimupřikrýt bílým rounem (nejlépe silnějším, tj. P-50, ale lze použít i P-23), ale i obyčejnou slámou nebo perforovanou fólií.přikrytí je nejvhodnější provést koncem podzimu nebo na začátku zimy, kdy jsou rostliny již v klidu a půda je zmrzlá.Zakrytí samozřejmě nezajistí přezimujícím rostlinám teplotu > O °C, ale ochrání je před mrazivými, vysušujícími větrya také sníží teplotní amplitudu v bezprostřední blízkosti rostlin. Jinými slovy, zakrytí jahodníku vytvoří odlehlé avíceméně stálé podmínky pro přezimování bez drastických teplotních výkyvů. A to je vše, co můžeme udělat. musímesi uvědomit, že ani sebelepší zakrytí nemusí být účinné, pokud rostliny vstoupí do období zimního spánku vešpatném stavu, tj. oslabené, silně napadené listovými chorobami a se zřetelnými příznaky nedostatku výživy. Protomusíme pamatovat na správné hnojení a ochranu jahod po sklizni. Zdravé a dobře vypěstované rostliny sdostatečnou zásobou škrobu určitě přezimují lépe než nemocné a hladové. v případě amatérských porostů (kde jeobvykle větší výběr místa pro jahody než v případě velkých polí) vždy doporučuji najít nejlepší místo pro novouvýsadbu jahod. Ideální je vysadit je na odlehlém místě, které není vystaveno silným zimním větrům, ale samozřejmějako dostatek slunečního svitu. V takových podmínkách (samozřejmě neuškodí dodatečné zakrytí) mají dobrou šancina dobré přezimování i ty odrůdy, které jsou údajně velmi citlivé na mráz.
ÚRODA JAHOD
Je to bezpochyby nejpříjemnější období celého “výrobního procesu” a jakoby završení našeho úsilí ;-). Obzvláštěšťastné jsou první jahody – ty největší a nejsladší (alespoň se to tak zdá). jahody by se měly sklízet poměrněpravidelně, aby na keřících nezůstávaly přezrálé plody, které mohou snadno “chytit” šedou plíseň a stát se takzdrojem infekce pro zbývající,zdravé plody. Ve výše uvedeném textu jsem vždy hovořil o ploše 100 m2 (hnojení,postřik, výsadba atd.). Pokud jste majitelem jahodové “plantáže” o takové výměře a podaří se vám ve vaší praxirealizovat vše (nebo alespoň většinu) z výše uvedeného, myslím, že byste měli sklidit minimálně 300 kg kvalitníchjahod, což vám upřímně přeji (na hektar by to bylo 30 tun).
JAK ZAVLAŽOVAT JAHODY?
Pokud nemáte možnost jahody zalévat, raději je vůbec nesázejte. Voda je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícímvelikost plodů. Jahody v tzv. vegetativním stádiu, tedy v období růstu listů a oddenků, nemají nadměrnou potřebuvody, avšak v období růstu a dozrávání plodů se situace dramaticky mění. Pokud vtomto období náhodou rostlinyvysušíme (a nedostatek srážek včervnu není nic neobvyklého), může to mít žalostný účinek: plody se začnouscvrkávat a v extrémní situaci budou připomínat spíše lesní jahody než jahody. Veškerá naše snaha zasadit rostlinya později se o ně starat bude marná. To nesmíme dopustit. Zalévejme je v období růstu plodů. A popravdě řečeno jejedno, jakou formou jim vodu dodáme (hadicí, konví, postřikovači nebo kapkovou závlahou), pokud nám v tomto tzv.kritickém okamžiku nedojde.
MÁM V ZIMĚ ZALÉVAT JAHODY?
To se praktikuje zřídka, ale nelze vyloučit, že taková potřeba někdy nastane. Měli bychom si uvědomit, že jahody,kterým v zimě nechybí vláha, jsou mnohem odolnější vůči mrazu než ty, které přezimují v suché půdě. Pokud tedyzjistíme, že je v půdě během zimy drastický nedostatek vody (což se může stát) a podmínky to umožňují, je lepšíjahody zalít než nezalít.
JAK HUSTĚ VYSADIT JAHODY? JAKÁ JE NEJLEPŠÍ ROZTEČ?
Člověk by rád vysadil jahody co nejhustěji a doufal ve vysoký výnos. Na druhou stranu existuje rozumný limit počturostlin na jednotku plochy a přehuštění způsobí, že jednotlivé rostliny budou mezi sebou soupeřit o vodu a živiny adozrávající plody budou kvůli nedostatku slunečního světla drobnější a ne tak sladké, jak by mohly být. Kromě tohobudou v důsledku zvýšené vlhkosti v porostu přeplněném rostlinami příznivé podmínky pro různé houbové infekce,zejména plíseň šedou. Na základě svých dlouholetých zkušeností nedoporučuji vysazovat hustěji než 6 rostlin na 1m2 a silně rostoucí odrůdy ještě méně, tj. max. 1,5 ha. Nedoporučuji vysazovat hustěji než 6 rostlin na 1 m2 a silněrostoucí odrůdy ještě méně, tj. max. 1,5 ha. 5 rostlin na 1 m2. Proto mohu doporučit rozestupy např. 35 cm x 60 cmnebo 25 cm x 70 cm nebo 20 cm x 80 cm. Nezapomínejme, že v dalších letech pěstování se i přes odstraňovánírostoucích výběžků vždy podaří části mladých řízků zakořenit, a tak se hustota rostlin zvýší, ať chceme, nebo ne.Navíc je třeba mít na paměti, že široké cesty mezi řádky nám usnadní péči o naši “plantáž”. – pletí, případné postřikya také sklizeň plodů.
ČÍM, JAK A KDY HNOJIT JAHODY?
Jahody nejsou nijak zvlášť “žravé” rostliny, ale bez přikrmování nelze o úspěšné úrodě hovořit. Jahody obvyklerostou na stejném stanovišti několik let, takže stejně jako u všech vytrvalých rostlin je třeba je v určitých fázíchpřihnojovat. před založením plantáže (psal jsem o tom výše) je základem hnojení rozmetání organických hnojiv(hnůj, kompost), která mají jahodám zajistit základní živiny (zejména P, K, Ca a Mg) na dva nebo dokonce tři roky.To je však podle mého názoru (ale i podle názoru mnoha odborníků z oboru) vzhledem k dlouhé době údržbyvýsadby nedostatečné. Proto je nutné jahody v následujících letech dodatečně přihnojovat. Za tímto účelemdoporučuji každé jaro, co nejdříve po skončení období zimního klidu,posypat jedním z hnojiv určených pro jahody vmnožství 1,5 kg až 2,5 kg na 100 m2. Složení těchto hnojiv obvykle odráží potřeby hnojení jahodníků z hlediskatakzvaných makroprvků, ale je v nich i řada mikroprvků, které na rostliny působí stejně jako vitamíny na naše tělo.Nezapomínejme na jarní hnojení jahodníků. Všichni příznivci “eko” a “bio” hnojení mohou samozřejmě místominerálních hnojiv použít přírodní organická hnojiva, jako je v poslední době módní biohumus nebo guáno. stejnětak je vhodné po sklizni jahody přihnojit stejnou, případně o něco menší dávkou stejného hnojiva jako na jaře. Tatohnojiva doporučuji aplikovat co nejdříve po sklizni. Dusík v nich obsažený povzbudí rostliny jahodníku k silnémuvegetativnímu růstu a ostatní makro- a mikroprvky jim pomohou vytvořit velké množství květních pupenů, kterérozhodnou o výši výnosu v příštím roce pěstování.Názory odborníků na podzimní hnojení jahod se rozcházejí. Někteří říkají: krmení, jiní naopak,že je to zbytečné. Sohledem na rostoucí oblibu odrůd z teplejších zemí, než je ta naše, se však přikláním k názoru, že podzimní hnojeníjedním z typických předzimních hnojiv, tj. bez dusíku, ale s vysokou koncentrací snadno vstřebatelného draslíku afosforu jahodám neublíží.Pomůže to rostlinám připravit se na zimní klid a zvýšit jejich odolnost vůči mrazu, protože jetřeba si uvědomit, že hnojení fosforem a draslíkem zvyšuje koncentraci solí a cukrů v rostlinných buňkách, cožzpůsobuje zvýšení hustoty cytoplazmy a výrazně snižuje práh mrznutí buněčné šťávy.
